přidej článek :: registrace :: administrace :: webmail :: nápověda :: kalendář


filmy, filmečky, recenze

na co zajít do kina, co nabí­dne vhs, dvd, divx ;-)



dnes mě v programu (sleduji jej pro vědecké účely) zaujal seriál veronica mars. nevím, jak dlouho seriál běží, každopádně jeho představitelka kristen bell je pěkná baba, což jí nikdo neupře a svým seriálovým rivalům nezůstává nic dlužna ;-)

kristen

bell

kristen bell

kirsten bell

bell k k bell

kristen bell


vážení štamgasti. jistě často dostáváte odkazy na skvělá a vtipná videa. mně jich mailem chodí denně spousta. obraz je super věc, ale jakmile se kloubí ještě se zvukem, je to dokonalé ! :-)

proto spouštím tento náš nový videoblog. jeho adresa je: video.hospudka.net

pro vás se tímto téměř nic nemění - stále máte svoji oblíbenou hospůdku, stejné heslo, stejný login, jen vpravo přibyla rubrika VIDEO a pod ní několik tématických podrubrik. nezapomeňte během vkládání videa označit tuto rubriku ! vždy ovšem pouze jednu.

jak vložit samotné video ? je to úplně jednoduché. stačí, když je umístěno již někde na webu. skvělé jsou např. servery youtube.com, video.google.com, ifilm.com a další. zde najdete spousty skvělých záběrů, buď filmové trailery, hudební klipy či mimořádné úlety :-D máte-li video v počítači, zaregistrujte se na jednom z výše uvedených serverů a uploadujte jej. video může být umístěno i jinde. stačí, aby bylo ve formátu avi, mov, mpg, mpeg nebo wmv.

panel editačního okénka

nyní již zapracuje náš skvělý plugin. na liště nástrojů pro editaci textu přibylo několik pěkných tlačítek: důležité ikonky

na vás již je pouze kliknout na příslušnou ikonku (youtube, google.. wmv) a do dialogového okna zkopírovat, oč vás žádá. u youtube, google video a ifilm je to speciální id (je součástí adresy videa, bývá vždy na konci), u ostatních videí pak zkopírujte a vložte celou adresu k médiu.

dialogové okno prohlížeče

ke každému videjku přidejte ještě svůj vtipný komentář.. a ? zbytek znáte - přeji příjemnou zábavu !

Cool v i d e o . h o s p u d ka . n e t Guns

ps-videa mají speciální stránku. nezobrazují se na titulce, aby nebrzdila web. rubrika VIDEOblog bude viditelně označena. doporučuji udat stopáž.


už jste viděli nové simpsny ? no, asi ne. ještě jste je vidět nemohli, přijdou do kin až v červenci. ale jistojistě to za to bude stát. soudě dle trailerů. virtuální springfield si můžete projít na oficiálních stránkách thesimpsons.com. nu a další trailery jsou zde. jen doufám, že děj nesklouzne k průměrné rodinné komedii.

simsons movie


mluvíme-li stále o "jamesu bondovi", tak jednoznačně brosnan. craig je stejnou střelou vedle, jako když střídal kdysi lazenby conneryho. uznejme - lazenby to měl tenkrát ještě o něco těžší.

někteří rádoby fanoušci uvítají "změnu". ale v případě takového kultu, jako je james bond, je myslím na místě konzervativnost. tím nemyslím pouze výměnu herce, ale i celkové ladění filmu.

přečtěte si, co píší rony a cetoraz, s jejichž názory na 21. bondovku se z větší části ztotožňuji. všimněte si také mojí reakce pod články :-)

tekže:

pierce, nebo craig ?

pierce brosnan

daniel craig 

brosnan

craig

(chcete-li muflona zdarma, hlasujte pro brosnana :-D)


 

Film natočený podle skutečné události. Vládou najatý agent s krycím jménem Vlk (El Lobo) se infiltroval do nejužšího vedení baskické teroristické organizace ETA. Jak to všechno začalo?

  

 

 

 José María Loygorri žije se svou ženou a malým synkem poklidným životem, i když poklidný není správné slovo. Španělsku nekompromisně vládne Franco, a proto někteří obyvatelé Baskicka považují organizaci ETA za ochránkyni před diktaturou. Ne všichni schvalují její často kruté metody, ale je jen málo takových, jež to veřejně dávají najevo. José není nikterak radikální, avšak s organizací svým způsobem sympatizuje. 

 Jedné noci u dveří zazvoní zvonek a spolu s jeho známým postává u prahu několik neznámých mužů, kteří požadují nocleh. Hlavní hrdina není nijak nadšen (má rodinu a nechce ji do ničeho zatahovat), přesto souhlasí. Od jednoho z cizinců se dozvídá, že jsou tady, aby další den zavraždili jistého taxikáře, který je podle jejich názorů udavačem. Vědomí toho, co přijde, donutí Txemu (přezdívka hl. hrdiny), aby budoucí oběť varoval, ale to se nezdaří a manžel, otec a místní nekonfliktní občan je za bílého dne na rušné ulici chladnokrevně zavražděn před zraky své rodiny a lidí kolem.

Po policejním zátahu, ke kterému se náhodně připlete, je José zatčen a vyslýchán na policejní stanici. Přizná vše, co o vraždě taxikáře věděl a pomalu přestává doufat v lepší budoucnost. Na vyšetřovatele však udělá dobrý dojem, a ten mu proto nabídne menší protislužbu výměnou za čistý rejstřík. Txema trochu naivně doufá, že tím to také končí, ale osud pro něho chystá něco jiného. Na scénu vstupuje šéf tajné služby s dalším návrhem. Jde o ambiciózní plán, jak dostat hlavního hrdinu do nitra organizace, aby tajná služba měla informace z první ruky.

 „Co když mě prokouknou?“

„Pro člověka jako jsi ty nebude těžké mluvit, jednat a dokonce myslet jako oni. Důvěřuj nám, prosím. Máme vážně ty nejlepší lidi a také prostředky. Jenom nám chybí Trojský kůň.“

 Jenomže José María zatím ani netuší, že věřit nesmí nikomu!

Naštěstí film nejde ve stopách některých svých západních bratříčků megabijáků s množstvím výbuchů, akčních scén, vrcholných kaskadérských kousků a svlékacích pasáží s následným slaďounkým koncem. Je to film, na který se budete dívat a zároveň dění na obrazovce budete věřit. Všechny prvky jsou dobře vyvážené. Ano, dočkáte se akce, ale není jen pro potěchu oka, předchází jí určitý smysluplný děj a má logickou návaznost na další dění. Ano, je tu i sympatická slečna, nepůjde však o žádnou velekočku a náš hrdina je nakonec hrdina proti své vůli, kdy se jednoduše snaží přežít.  

 Výkony herců mi přišly také vyrovnané. Možná je trochu škoda, že se víc nepracuje s psychologií postav. Ve filmu na vás zřejmě nejvíce zapůsobí postava hlavního hrdiny, „hodného policisty“ a prospěchářského šéfa zpravodajské služby (i když se ortel nedá vyřknout zcela jednoznačně). Je trochu zarážející, že ze začátku až záhadný vůdce ETA opředený aurou tajemství a nedotknutelnosti, ztrácí po krátké době na zajímavosti a po zbytek filmu působí jen jako taková „další z postav“. Děj se odehrává v polovině sedmdesátých let a dobovou atmosféru zvládli filmaři na výbornou. Film však nestaví jen na zajímavém vizuálním zpracování, ale hlavně na zajímavém příběhu. 

Bohužel po všech těch filmech, kdy vám hlavní hrdina na začátku prozradí, že se jmenuje James Bond a co má rád k pití, po všech filmech o superagentech se špičkovou technikou a zabijáckým výcvikem, získá divák poněkud mylnou představu o výjimečných schopnostech takového člověka. El Lobo je hezkým příkladem toho, že hlavní zbraní agenta není fidlátko v rukávu a trojité salto vzad, ale jeho mozek. 

 Krycí jméno Vlk je film, jenž mohu s klidným svědomím doporučit. Nepředpokládám, že na vás zapůsobí tak, že další dva dny o něm budete neustále přemýšlet. Je to dobře koukatelné dílko, kdy fandíte s hlavním hrdinou, necháte se unášet příběhem a až poběží závěrečné titulky, tak konstatujete, že šlo o dost slušný film, na který se ještě někdy podíváte.

Krycí jméno Vlk (El Lobo)

Thriller, 2004 Španělsko

Hrají: Eduardo Noriega, Silvia Abascal, Patrick Bruel, Mélanie Doutey, José Coronado, Jorge Sanz, Aitor Mazo, Antonio Ferrera, Javier Tolosa, Manuel Zarzo, Cristina Perales, Santiago Ramos

Režie: Miguel Courtois 


  Jmenuji se Sean Boswell a jsem děsný frajer. Pocházím z rodiny, kde to našim moc (tedy vůbec) neklapalo. Možná mě chcete litovat, ale jsem Sean Boswell a nepřijel jsem na Babetě, o soucit nestojím. Mám slabost pro rychlý auta a hezký holky. Jenže na rozdíl od těch z Beverly Hills 90210 nebo úspěšných profesionálních sportovců na nic z toho nemám prachy. Tohle všechno dohromady mě přivedlo do průšvihu, o němž vám budu vyprávět. Ten průšvih se jmenuje Rychle a zběsile 3: Tokijská jízda.  

 Co řeknete o holce, která vám nabídne sebe jako odměnu za vyhraný automobilový závod s klukem, se kterým chodí? Správně! Víc mě ale vzrušovalo, že to natřu tomu frajerovi v auťáku za 80.000 dolarů. Mimochodem - říkal jsem vám, že se jmenuji Sean Boswell a jsem děsný frajer? No jo, popojedem!  

 Zkrátka mě kvůli tomu závodu zabásli, prý porušuji ňáký zákony nebo co. Ta blondska místo uznání odešla zavěšená do svého chalana, potvora jedna. A to jsem dokonce i chvilku vyhrával (dokud jsme oba nenabourali)! Matinka nade mnou udělala kříž a poslala mě šupem za otcem. 

Znáte to: tisíce neónů, rušná doprava, chlápci v uniformách, co strkají do lidí v podzemce, aby se všichni vešli do vagónů, zvláštní jídla a nejmodernější technologie. Prostě Japonsko. Taťka bydlí v takové zapadlé čtvrti. Myslí si, jak že není tvrdý. Ta vojačina mu stoupla do hlavy, za chvilku mu ještě budu říkat pane a salutovat. Aspoň že je vojákem z americké základny v Japonsku a k tomu bydlí právě Tokiu, ne někde v zapadákově nad neznámou.

 Strčil mě do japonský školy, kde na mě všichni mluví japonsky a čekají, že jim budu rozumět. Tady už neplatí: “ Hey, Dude! Oh, yeah baby !C´mon, man! You got it!“ Zato samý: „Arigato a gomen nasai“. Co to jako má být?! Ale s jazykem se časem nějak poperu. Ještě že tu mám ukecaného krajana, který kšeftuje s různými drobnostmi ( značkový boty, MP3 přehrávače,  mobily..). Vzal mě na místní ilegální závody.  

Co vám mám povídat? Auta dobrý, i když  jich není tolik, ale to ostatní… Sem tam nějaká holka ještě ujde, místní frajeři se sice pokoušejí dělat ze sebe drsňáky a házet po okolí odpovídající pohledy, ale dělaj´ to tak nějak zvláštně. Jako by se moc dívali na Rychle a zběsile 1 a teď si dokazovali, že to taky dovedou. Hudba - nic zvláštního a ke všemu se závody odehrávají v podzemním parkovišti. Ukecávaj´ to tím, že nejde o klasický závod, ale o modifikaci nazvanou Drift. To si takhle nažhavíš oře a pak kosíš ostré zatáčky tím, že přibrzďuješ a nesmíš se v té rychlosti vyflákat. Závodící auta se pohybují jakoby permanentním smykem. Na takových úzkých horských cestách to působí docela efektně.

 Jmenuji se Sean Boswell a zbytek už to znáte. Zkrátka jsem házel vočkem po autech a co nevidím – moje spolužačka! Já vím, viděli jste hezčí, mnohem hezčí, nesrovnatelně mnohem hezčí, ale dost už, není každý díl posvěcení! Tak jsme si hodili řeč a do toho se přimotá její galán. Já žádný kecy nesnesu, i když je prý z Yakuzy a jeho příbuzný je tam velký šéf. Vyzval jsem ho na drift souboj.  

 Pokud vám není jasný, kde jsem sehnal vytuněný auto, vězte, že mi ho půjčil jeden místní  hoch. Asi z přebytku náklonnosti k mému neodolatelnému smyslu pro absenci vykazování jakýchkoliv emocí(na to si zvyknete), jinak si to nevysvětluji. Pochopitelně jsem děsná lama, proto jsem prohrál a půjčené auto můžu dát do šrotu, třeba mi stačí na lístek pryč odsud. Konec konců mi to i řekli, prý ať vypadnu z města.  

 Správně, čtete další řádek, takže s drsnými kecy to nebude až tak žhavé. Už si pomalu zvykejte na rádoby drsné prostředí a ostré hochy všude kolem, nic naplat, že jsou nebezpečné zhruba jako vyluhovaný čajový sáček. Ono vůbec kdybych chtěl hodně předbíhat, tak celý děj filmů je inteligentní a smysluplný jako reklama na prací prášek, kdy maminka pohotově vytahuje zpoza záběru geniální výrobek, jen co její usměvavé dítě sjede ze skluzavky, neboť ví, že se může klidně vyčvachtat v kdejakém sajrajtu.  

 Tak abych pokračoval. Místo toho, abych krmil ryby v přístavu, začne mě chlápek, jehož auto jsem rozbil, učit driftovat. Proč? Nevím. Ale proč ne? I když vím, že dostanu přes pusinku, jestli si nedám pokoj, tak si pokoj nedávám a pořád házím pohledy po spolužačce a je-li možnost, tak si prohodíme pár slov. Děvče má zajímavé životní hodnoty, je se mnou, ale i s tím druhým. Se mnou se teda usmívá víc, na toho druhého se mračí nebo pláče, ale neopouští ho. Celý film je podle stejné šablony jako nějaká zatracená Military science fiction. Na začátku malér, par tvrdý výcvik, nějaká menší příhoda (jo, při honičce zemře můj mecenáš) a následuje křest ohněm (to si to v závodu rozdám s tím „ jakože Yakuzákem“).  

 Protože na konci filmu už nejsem žádný kopyto, tak se všem dívám zpříma do očí a mám novou kočku (ano, tamtu). Ale abych zde jen neházel špínu na film (strhli by mi podíl z propagačních a reklamních předmětů, já také platím složenky), pojďme si k němu říct něco hezkého! Tak za prvé je to pokračování série Rychle a zběsile (nic víc tím nenaznačuji, jen chci říct, že ten název je pěkně cool), zavedeme vás do Tokia (změna prostředí neuškodí), máme tu pár pěkných aut no a….. Japonská kuchyně je vážně dobrá! 

Rychle a zběsile: Tokijská jízda / Fast and the Furious: Tokyo Drift

Režie: Justin Lin

Hrají: Lucas Black, Zachery Ty Bryan, Caroline de Souza Correa, Henry Jaderlund

2006, USA, 104 min.

 Pozn. autora 1.: autor pochopitelně umí psát spisovnou češtinou, umí diplomaticky vyjadřovat svoje názory(aspoň doufá, že umí), ať už jsou jakékoliv, umí stvořit článek v často viděné formě, která je u filmových recenzí běžná. Proč ale čtete text právě v takovéto podobě? Jedná se o pocit marnosti z toho, jak se někdo pokouší na úspěšné téma našroubovat pokračování a to za každou cenu. Diváci jsou dle mého názoru degradováni na konzumenty hloupého filmu/nesmyslného příběhu. Když autoři díla podle všeho neberou své diváky vážně, proč bych já (jako divák) měl brát vážně jejich film? 

 Pozn.autora 2.: celý text je vyloženě subjektivním  názorem, který nemusíte sdílet.


                     

  Autor Purpurových řek nám tentokrát předkládá další své dílo s názvem L’Empire des Loups. Film se nedá jednoduše zaškatulkovat, či označit cedulkou Doporučeno, nebo Jen při absenci nápadů na zabití volného času. Pojďme se tedy společně mrknout vlkům na zoubek!

 

 

Od začátku sleduje film dvě dějové linie. Anna (Arly Jover) žije v Paříži, má hodného manžela, hezký byt, práci a na první pohled nemá žádný důvod k nespokojenosti se svým životem. Přesto se musí léčit u největších lékařských kapacit, neboť nepoznává svého manžela, nevzpomíná si na společný život, obličeje přátel jsou pro ni velkou neznámou, trpí halucinacemi a ztrátou paměti.

 Zároveň vyšetřuje mladý policejní kapitán Paul Nerteaux (Jocelyn Quivrin) sérii brutálních vražd mladých tureckých žen nalezených v Turecké čtvrti Paříže. Jeho úsilí nikam nevede, a tak se rozhodne přizvat ke spolupráci svérázného bývalého policistu Schiffera (Jean Reno). Schifferovy praktiky jsou brutální a vydržet s ním není snadné, vyzná se však v podsvětí a má zkušenosti s tureckou mafií.

 Po nějaké době naleznou vyšetřovatelé určitý společný jmenovatel všech vražd, jenomže během svého pátrání narazí i na další skutečnosti, které se zdají být závažnější, než zprvu předpokládali. Zatímco kapitán Nerteaux ještě pořád trochu tápe, Schiffer se začíná chovat podezřele. Vypadá to, že ví víc, než je ochoten připustit.

 Anna Heymes už nedokáže snášet život plný nejistoty, pochybností o sobě samotné a okolním světě. Bez vědomí manžela se obrátí za pomocí k psychiatričce Mathildě (Laura Morante), ta ji zase pošle za svým známým. Ten s pomocí laboratorních lékařských testů dojde k několika závěrům, které jsou v rozporu s tím, čemu Anna doposud věřila. Začne se jí pomalu odkrývat minulost. Minulost, jež má s vraždami mladých žen, vládou a mafií hodně společného.

 Už od začátku je atmosféra „krásně“ depresivní. Film si pohrává se stíny a určitou sklíčenost navazuje i neustalý déšť. Snad jste si dostatečně užili první poloviny filmu, jelikož na místo depresivní, melancholické a zádumčivé části díla přichází sluncem nasycený mnohem svižnější a akčnější závěr.

 V druhé části se Anna dopátrá všech souvislostí a začne podnikat odpovídající kroky. Schiffer se vybarví, ale (pozor!) není vše, jak se zdá. Jean Reno předvádí typického ironického drsňáka, který si nedělá o životě žádné iluze a je určitým protipólem k mladému a ještě značně idealistickému (chcete-li nezkaženému) Jocelynu Quivrinovi. Kapitán P. Nerteaux pak bude diváky provázet až do konce filmu a společně s ním rozmotáte ono klubko tajemství.

 Pro mě osobně byl film trochu zklamáním, neboť na začátku se tváří, že o něco jde. V polovině zjistíte, že nepůjde zas o takové překvapení, stejně bych to filmu (asi jako mnozí z vás) pořád dokázal odpustit. I přestože zápletka není nakonec až tak poutavá (i když jak pro koho), stále máte při sledování filmu pocit, že vše ještě může docela zajímavě pokračovat. Bohužel se autoři i tenhle příslib rozhodli pohřbít rychlou a uspěchanou druhou polovinou díla. Za krátko jako diváci zjistíte úplně všechno, co se do té doby tvářilo jako záhada, potom už jen následují záběry z exotického prostředí mimo Francii a finální přestřelka, kde to „ti zlí“ schytají a „ti hodní“ vyhrají.

 Škoda, film měl na víc. Závěrem bych jenom zopakoval, co jste měli možnost číst v článku. Říše vlků má dobré herecké obsazení, výbornou atmosféru (platí pro první polovinu) a nutí vás k zamyšlení (bohužel i to platí jen do poloviny snímku). Není od věci zmínit působivou hudbu, věřím, že se bude líbit i vám. Bohužel druhá část je víc akční (což ale rozhodně nemusí vadit všem), není skoupá na odhalování a hlavně vyvrcholí v (podle mého názoru) nepravděpodobný konec, který (i když ho připustíme jako možný) je takový…..zarážející.

 Tak či tak není podle mého názoru primární úlohou recenze hodnotit, co všechno ve filmu mohlo být, ale nebylo. Měla by se spíše zaměřovat na to, co je a jaké to je. Snad máte sdostatek informací k tomu, abyste si utvořili na film vlastní názor. Tak si to přeberte!

Název: Říše vlků (L’Empire des Loups)

Žánr: Thriller/Akční

Produkce: Francie, 2005

Režie: Chris Nahon

Hrají: Jean Reno, Arly Jover, Jocelyn Quivrin, Laura Morante, Philippe Bas, David Kammenos

Scénář: Jean-Christophe Grangé

Kamera: Michel Abramowicz

Hudba: Olivia Bouyssou, Grégory Fougeres, Dan Levy, Pascal Morel, Samuel Narboni, Luca de' Medici