St 14 Pro 2005
Nikola Pešková alebo ako sa stáva z “lásky” nenávisť…
publikoval rainfall v rubrice kočičky a celebrity[3] krát komentováno .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106
Tak totok bola moja minulá, platonická láska.Hneď mi padla do oka (ale bola to príjemná bolesť), ako sa objavila v Pupende. Pak ale moja "láska" po čase vychladla, kedže ako normálny chalan s pár mincami vo vrecku chápem svoje možnosti výberu holiek… A neak tápať v oblakoch som zrovna nechcel ako dáky rojko. Z princípu som pochopil aké mám u nej šance = 0. Po čase som jej meno videl na sieti zvyraznené výkričníkmi!!!… Prekvapenie mi nedalo a mačkol som ta… Určite si viete predstavit aké.., samozrejme fotky a akty sa tam nachádzali. Prečo sa holky prachmi nechajú tak skaziť? 
otevřený dopis pro kamarády na 
tak se nám ty vánoce pomalu, ale jistě blíží, ženy nám doma blázní s úklidem,s cukrovím, s nákupy dárků, štvou se nám sem a tam do zemdlení a nedají si pokoj a nedají…to my mužové to máme o vánocích tak nějak lepší v tom smyslu, že nás to běsnění tak netýrá, spíše vychutnáváme tu pohodičku, popíjíme vínko, pivínko a kořaličky mocné a sladké, sedíme po krčmách a usmíváme se na celé kolo, z jakousi fixní ideou, že o vánocích se to sluší… co se týká předvánočních úklidů, když nás ženy začnou terorizovat s kýblema a hadrama a hadříkama, já říkám podle své vypozorované teorie, že každý máme určitou hranici vnímání nepořádku, přičemž my mužští ji máme oproti ženám, nějak níže, zatímco já ještě v pohodě sedím a vychutnávám krásy okamžiku, mé ženě už dávno svítí kontrolka nepořádku a nutí ji pobíhat a utírat prach a uklízet a leštit, ale kdybychom to posunuli a já bych nějakým řízením osudu někde seděl z nějakým bezdomovcem, kontrolka nepořádku by se mi mohla zbláznit, zatímco on by si v klidu hověl, protože má kontrolku až někde na bodu nuly, není li již hluboko pod ní, je to zkrátka složením dušičky nějak určený a tak podle toho jedem…takový nebeský naprogramování. Jinak u nás se také stále peče a vyrábí cukrovíčko a já ačkoliv nejsem už delší dobu na sladké, miluji ze všeho nejvíce vanilkové rohlíčky… pěkný velký hrnek neslazeného černého čaje, aby se to v ústech vyrovnalo a pěkně vzít rohlíček, rozchroupat… mě napadá zítra musím k zubaři, abych prokristapána na to nezapoměl, chodím k dobrému a tak jsou objednací doby dlouhé. Od mládí, kdy jsem návštěvy zubaře babsky odkládal, ale na pozdějším stavu chrupu se poučil, že to není dobré, zrovna tak jako hodný zubař nebo zubařka, tak chodím pravidelně a jsem doslova rád, že mi něco našli, že mě neodbyli, vychutnávám si masochisticky tu bolest a pak kráčím z ordinace z pocitem hladového lva, klapu zubama a nejradši bych něco zakousl a roztrhal na kusy, ovšem jen do momentu, kdy si představím tu lapálii až mi jednou jako dědečkovi budou dělat klapáčky, vychladnu a jsem na svý chatrný zoubky zase opatrnej… takže opatrně s cukrovím, cukr v pevné formě škodí chrupu, na rozdíl od toho tekutého ve zlatých mocích, máje na mysli ty na začátku procesu… ne ty zlatavé procesy na opačné straně a tam když lékaře necháme cukr objeviti, zle je!
Omlouvám se za odmlku, byla zaviněna mým pracovním zaneprázdněním a… a to čestně přiznávám jako chlap, ženami… ach ty ženy…člověk se neubrání pokušení, když nějakou potká v životě a naváže s ní kontakt a z představou, krásnou živou představou… byť by se přesvědčoval v duchu, že je to jen Fata morgána, jen chiméra,že žena je jen stejný zvířecí tvor jako muž, že žena je jen žena ale dobré cigáro, to je přeci pokouřeníčko…nic platno holenku… uvidíš jí… promluvíš s ní… napíšeš jí… a kdesi u srdíčka tě to tak pěkně pohodově hřeje, hned se Ti zas vybaví ta hebká pokožka…která je ještě hebčí v těch tajuplných místech, která se skrývají mezi jejími vlnícími se boky… a ty její ručky…její ručky… no a zase jsi ztracen, předsevzetí nepředsevzetí, když ona vykouzlí úsměv královny na rtech, který Tě tak nádherně přesvědčí o Tvých kvalitách rytíře… ólééé, jdeš do toho, ať to stojí co to stojí, když už to pak stojí, nebo by jednou mohlo stát, ale zase tak jako straníci mají Stranu, tak my, gembleři ženské přízně, máme rodinu a ta by měla být svatá. No ale zaklapnou za námi dveře, vyjdeme na chodník a první která je trošku hezká a pohupuje prdelinkou, už přitahuje naše oči. Jak říkáme z jedním přítelem v žertu- ,,Já už se Ti tak těším až budu starej dědek … kolem mě budou chodit krásný polonahý ženský a já konečně budu mít klid a budu moct myslet na něco pořádnýho…" jenže já spíš budu takový ten vilný staroch, co nenechá projít ani jedinnou a ještě z rakve budu farářce a okolo stojícím plačkám koukat pod sukně… no tak to je taková má decentní omluva za odmlku, ale já věřím že v tom nejedu sám, co věřím! já to vím! a když už jsme v hospůdce, pošimrejme trochu fantazii…. Si to představujte… Je léto, krásně teplo, slunce pere a my si sedíme v hospúdce na terase, nad hlavami krásný široký slunečník naší oblíbené značky a ta značka na stole před námi, bohatá a hustá pěna, rosa stéká po sklenici… a jak si tak lebedíme už u druhé nebo třetí sklenice, fouká velmi příjemný osvěžující vítr od vody a náhle se v našich zorných polích objeví krásná, nádherně stavěná kráska, jde kolem v lehkých letních šatech barvy tropických květů, pružným a elegantním krokem šelmy… ten větřík, nezbeda, lehce zavane a nadzdvihne na desetinu vteřiny ty lehounké šatičky, blikne na nás zářivé světílko jejího pradélka… díváme se jen očima a nehnutě dál v klidu sedíme a když nám ta kóča zmizí z dohledu, podíváme se na sebe a já řeknu s úsměvem a hlasem znalce- ,, Ta byla! co?" souhlasně pokyvujem hlavami, necháváme ten zážitek v sobě doznít a pak uchopíme sklenice, přiťukneme si a z hluboka, mocnými doušky pijeme ten lahodný nápoj a splachujeme jím ten nádherný pocit nenaplněné touhy, až docela zmizí, položíme sklenici na stůl, labužnicky otřem ústa a další kráska může opět přijít, třeba kouzelná třicítka v osobě paní vrchní… ,, ještě dvě pánové ?"
” alt=”adventní kalendář 
našinec by voblíz všech deset prstů nad tou kouzelnou zralostí...a nemuselo by vůbec zůstat jen u nich 
jen nevím, jak teď mám dělat prácičku, která byla na dnešek naplánovaná 
ale jape, s tou desítkou jsi to moc nezachraňoval 
musis je sem psat rucne 