přidej článek :: administrace :: webmail :: nápověda :: kalendář

  

Pá 28 Bře 2008

Jak se stát autorem hitu v šesti krocích

publikoval Tom v rubrice společnost 
1 komentář .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Obdivujete stálice a hvězdy šoubyznysového nebe J.A.R. nebo kapelu Kryštof a chtěli byste se jim vyrovnat? S naším návodem krok za krokem se vám to může podařit.

Krok 1. Vemte nějakou brakovou knihu, třeba z edice Harlequin nebo Červená knihovna. Nalistujte náhodnou stránku, zapíchněte prst doprostřed a z tohoto místa si vyberte první slovo, které vám padne do oka a bude mít něco společného se vztahy, láskou či sexem. Případně s jiným zvoleným tématem nebo i zcela náhodně - podle vaší chuti. Tento postup opakujte podle zamýšlené délky písničky a radši o trochu víc, aby byla nějaká rezerva. Nevyhýbejte se slovům, označujícím něco negativního, naopak dbejte, aby převažovala nad pozitivními nebo neutrálními - veselé písničky dnes nejsou v kurzu.

Krok 2.. Když budete mít vybráno, tak si slova z papíru vystříhejte a srovnejte je do řádků tak, aby byly všechny přibližně stejně dlouhé. Dbejte na to, aby se slovní druhy tak nějak střídaly a když vždycky ve dvou sousedních řádcích budou slova přibližně stejného množství slabik, bude to naprosto skvělé.

Krok 3. Potom je prostřednictvím spojek, předložek a případně nahrazením některých nehodících se slov zkuste spojit do vět. Nezapomeňte to hojně doplňovat frázemi jako “oh yeah”, “ach ach” a podobně, bez toho se žádná šoubyznysová písnička neobejde.
Když vám zbudou nějaká slova, která se nikam nehodí, případně pokud nějaká část vaší rodící se písničky obsahuje nějaký náznak smyslu, zkuste ji upravit tak, aby tato část obsahovala alespoň dva rýmy. Třeba nějak takhle:

Klesáme výš, stoupáme hloubš,
jsme tlaková níž a zároveň souš,

Tato část bude refrén vaší budoucí písničky. Teď ho zkopírujte a vložte ho do textu své písničky ob každé 4 či 8 řádků, záleží na tom, kolik slov je. Měly by být alespoň dvě sloky. Pokud chcete tři a nemáte dostatek slov, snadná pomoc, po druhé sloce může klidně následovat znovu první. A nezapomeňte refrén 3x nebo 4x vložit na konec.
Nu a text písničky je hotov.

Krok 4. S melodií také není žádná těžká práce - prostě si svou písničku přečtěte tak, jako byste recitovali básničku - a když místo recitace jen trochu protáhnete konec každého slova, už to nebude recitování nýbrž zpěv. Výraznější melodii by bylo třeba vymyslet jen u refrénu, ale naprostá nutnost to není.
Kdyby se vám to nedařilo, není žádný problém, je ještě habaděj jiných možností. Zkuste si třeba pustit pár skladeb klasické vážné hudby a když vás tam zaujme nějaká melodie, použijte ji jako podklad. Neměla by však být moc dlouhá, podklad nemá přece zaujmout více, než samotná písnička. Stačí tak 10 - 20 sekundová melodie, která se bude v podkladu opakovat stále dokola. Jen doporučuji vyhnout se melodii z Beethovenovy Osudové, Tanci pastýřek z opery Evžen Oněgin nebo melodii písničky Boadiccea od Enyi - ty jsou příliš používané a už by to nikoho nezaujalo.

Krok 5. Pak už jen stačí tento podklad pustit a do něho text jen rovnoměrnou rychlostí a tónem hlasu přečíst - a už se můžou sypat zlaté a platinové desky, oskaři, gramofónky a další tretky.
Pokud chcete, aby vaše písnička byla o trochu tvrdší, stačí místo podkladové melodie spustit automatického bubeníka a slova místo prostého čtení vyštěkávat. Případně spustit na pozadí motorovou pilu a textem písničky se jí snažit přeřvat.

Krok 6. Tím je písnička v podstatě hotová. Teď ji stačí jen naostro nahrát v nahrávacím studiu a případně požádat nějakého DJ, aby do písničky přidal nějaké ty “robotí hlasy” a jiné pazvuky… a hit je na světě.
Pak už stačí tento postup opakovat tak 11x a může vyjít vaše debutové album. Se svým demosnímkem pak zajděte za svým známým v hudebním vydavatelství, který vám dluží nějakou službičku… a vydavatelství už se postará o ostatní (např. zaplacení rádiím, aby vaši písničku hrála každou hodinu a podobně). A vy už si můžete jen užívat své slávy a popularity… a chystat další hity.

Šoubyznys je krásná věc.

 

Po 9 Čvc 2007

Neoton Familia - Szarkány éve (Dračí rok)

publikoval Tom v rubrice filmy, filmečky, recenze 
[13] krát komentováno .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Kdybyste už někdy měli dost anglických či amerických písniček a chtěli ochutnat, co se hraje jinde, stačí kliknout…

YouTube Preview Image
 

St 16 Kvě 2007

Opuštěná trať

publikoval Tom v rubrice vtipy a vtípky 
[4] krát komentováno .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Rozcestnë v Prysku
Na Lužické hory se přihnala nevlídná, sychravá noc. Všude je pusto, temno, jen okna hospody U Ševce v Prysku září do noci. Místní štamgasti popíjejí svou denní dávku piv a při tom semelou kde co - naše hokejisty na mistrovství světa, fotbalisty Slávie, Sparty i Liberce, místní tetky i letošní bláznivé počasí. Jen hajnému, zdá se, není dneska nějak do řeči, až to příjde divné dřevaři Standovi:
“A co ty, hajnej, dneska koukáš, jak kdyby ti někdo vypil všechnu jalovcovou?”
“Ále”, protáhne hajný a nechce se mu do řeči.
“No co, ále”, pobízí ho Standa a ostatní kamarádi z mokré čtvrti se k němu přidávají.
“Tomu stejně nebudete věřit”, vykrucuje se hajný. Jenže tím vyprovokuje zvědavost ostatních ještě víc. A tak si nakonec přihne z půllitru, zapálí si cigaretu a dá se do vypravování:
“Já se včera rozhod’, že večer vyrazím do lesa na čekanou na toho drzýho lišáka, co chodí starý Vávrový, co bydlí vedle kostela, na slepice. Už si mně párkrát stěžovala a nadávala mi, jakej že jsem hajnej, když s tím nic neudělám. Abych měl klid, tak jsem teda včera v noci vyrazil. Číhám na něj blízko tý zrušený trati, co je nad vesnicí, protože nad ní ve stráni maj’ lišky nory. Všude je klid, já už pomalu začínám klimbat, když vtom zaslechnu něco divnýho. Jako by někde blízko supěl vlak. Ale vlak na trati, kde dávno nejsou koleje… Sotva mi to projde hlavou, najednou se v zatáčce pode mnou objeví velká parní mašina i s tendrem a za ní vagóny s oknama, ozářenýma modravým světlem, jaký bejvalo ve vlacích za starejch časů. Nestačim se ani rozkoukat, projede vokolo, zmizí v zářezu za zatáčkou… a najednou je všude zase mrtvý ticho a nikde nic. A v tu chvíli odbila na věži kostela půlnoc. Byl jsem z toho tak tumpachovej, že jsem radši šel domů - a ráno sem to vod Vávrový zase schytal. A teď mi to nejde z hlavy. Já snad začnu věřit, že v tom našem lese straší.”
“Pch, jen jestli Ti nestraší ve věži”, prohlásí pochybovačně Standa. “Že tys tam, dědku, usnul a něco se ti zdálo?”
“Nebo jsi přebral jalovcový”, směje se posunovač Béda.
“Že já vám to, pitomcům, vypravoval. Teď budu akorát mezi lidma za blázna - a přitom co sem viděl, to sem viděl. A kdo tomu nevěří, tak se tam klidně může jít kouknout sám. Pokud se nebojí.”
“Pch, nejsem žádná pověrčivá bába, tak taky, že pujdu”, prohlásí sebevědomě Standa.
“Kam bys chodil v tomhle počasí, psa by ven nevyhnal a už jsi jich vypil dvanáct. Akorát se tam někde zabiješ”, rozmlouvá to Standovi hospodský. Jenže toho zmínka o tom, že by snad po dvanácti pivech mohl být opilý v jeho úmyslu jen potvrdí.
“Pch, dvanáct, to jsem teprv začal. Do půlnoci zbejvá slabá půlhodinka, tak jsem za chvíli zpátky a pak to teprv rozjedu, prohlásil Standa a než mohl kdokoliv cokoliv udělat, zabouchly se za ním dveře lokálu.
Opuštěná trať u Prysku
“Musíme za nim, bůhvíco se mu tam v lese stane”, navrhne Béda a kumpáni od jeho stolu se už pakují.
“Počkat, počkat, napřed zaplatit účet”, brzdí je hospodský. Když mu všichni zaplatí a výjdou před hospudu, už vidí Standu mizet v zatáčce u kostela.
Ten zatím v drobném dešti trochu vystřízlivěl, ale rozhodně nechce vypadat před svými kamarády jako srab. Tak zatne zuby a odbočí ze silnice do lesa. Cesta se vzápětí zdvíhá prudce do kopce temným skalnatým údolíčkem a Standovi se na mokrém loňském listí smekají boty. “Krucipísek, to je cesta! Do čeho já sem se to zase navezl. Kvůli nějaký myslivecký latině se ženu do horoucích pekel. Ale za tohle mi hajnej zaplatí alespoň tři rumy. Velký!” Jeho myšlenky na rum náhle přehluší příšerný skřek odkudsi z lesa, při kterém mu doslova mrzne krev v žilách. Několik sekund napjatě zírá do tmy, až náhle uslyší tichý svist perutí a proti nebi zahlédne velkého výra, nesoucího v pařátech čerstvě uloveného zajíce. “Uf”, řekne si, “přece nejsem taková baba, jako hajnej”. Tím si dodá odvahy a rozhodně vykročí na další cestu.
“To je cesta”, nadává Béda, “měli bysme toho bejka tvrdohlavýho nechat, ať si tady…” nedořekne, protože mu noha ujede po mokrém klacku. Ostatní jdou mlčky se zaťatými zuby za ním. “Pst, slyšíte to?”, zeptá se náhle Václav, který má uši tenké, jako netopýr. Do šumění deště náhle vstupuje zprvu tichý, ale pak rychle sílící zvuk…
Po Standovi náhle přejel mráz a on, neschopen pohybu upřeně třeští oči do zatáčky zrušené trati, ze které se čím dál hlasitěji ozývá syčení páry v pístech i nárazy kol na kolejnice, které už tu dávno nejsou. A pak náhle jeho oči oslní světla dvou petrolejových lamp…
“Rychle, rychle, pobízí ostatní Béda, “tohle se mi nechce líbit. Výjdou rychle poslední kopeček a stanou, neschopní slova před neuvěřitelným divadlem. Vidí Standu, jako stojí u trati a třeští oči na velkou parní lokomotivu, která zrovna u něho brzdí. Když zastaví, otevřou se dvířka prvního vagónu. V záři modrých světel stojí uniformovaný průvodčí a pokynem ruky zve Standu k nástupu. Ten je tím vším tak překvapený, že opravdu nastupuje. Když zmizí v útrobách vagónu, průvodčí zamává rukou a zatímco se vlak pomalu rozjíždí, nehnutě hledí na Bédu a jeho kamarády. Pak vlak zmizí v zářezu trati a všechno ztichne. Jen déšť šumí v korunách stromů a vítr vlní se stébly mokré trávy na náspu opuštěné trati.
“Ty vole, viděli jste to?”, ptá se celkem zbytečně Ruda. “To jsem zvědavej, co bude Standa zejtra v hospodě vyprávět.”
Jenže nazítří čekali v hospodě U Ševce na Standu marně. Nevrátil se ani po týdnu, ani po měsíci a nic nezjistila ani přivolaná policie. Jen z temných lesů nad Pryskem se čas od času o půlnoci ozve táhlé houkání.

(Příběh zaznamenali Radek a Tom)

 

St 28 Bře 2007

Nalaďte se na hokej, nalaďte se hokejem

publikoval Tom v rubrice zajímavosti 
napiš komentář .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

hockey

Máte špatnou náladu, aniž by k tomu byl nějaký důvod? Pak si ji potřebujete něčím vylepšit. Někdo sáhne po povzbuzujících prášcích, někdo zvolí kapku něčeho ostřejšího… ale jsou i jiné způsoby. Třeba poslech jedné zajímavé mp3ky.

Když se našemu hokejovému týmu podařilo v roce 1998 zvítězit na Olympijských hrách v Naganu, všichni skalní i příležitostní hokejový fanoušci prožívali hotovou euforii. A této atmosféry využili technici Rádia Černá hora, kteří vytvořili zajímavý sestřih nejpoutavějších okamžiků z reportáží komentátorů posledních třech zápasů. Tento sestřih najdete společně s hymnami hokejových klubů a jinými zajímavostmi na adrese http://pardubice-vs-trinec.webz.cz/hymny.html nebo můžete využít přímý odkaz http://pardubice-vs-trinec.webz.cz/nagano.mp3 .

A věřte, že to i po devíti letech dokáže člověka potěšit.

kocourajda - i děvčata hrají hokej <img class=” title=”kocourajda - i děvčata hrají hokej ;-)” width=”262″ height=”333″ />

 

Čt 30 Lis 2006

Pravěké venuše a jiné zajímavosti

publikoval Tom v rubrice zajímavosti 
[8] krát komentováno .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Od počátku října 2006 do konce dubna 2007 se koná v budově Národního muzea v Praze na Václavském náměstí zajímavá výstava, nazvaná Lovci mamutů. Je moc pěkná a v jejím rámci lze shlédnout mnohé zajímavosti.

Třeba pěkné obrázky, v nichž někdo šikovný ztělesnil svou představu, jak asi vypadaly pravěké ženy, podle nichž pradávní tvůrci vytvořili sošky, jež dnes obdivujeme a říkáme jim venuše. Ale venuše můžete vidět na výstavě nejen na obrázcích, ale můžete si je prohlédnout i ve skutečnosti - a to včetně naší nejznámější venuše - Věstonické venuše, jejíž originál je k vidění velmi zřídka. Seznámíte se s rozdíly lebek pravěkých lidí a našich, podivíte se, jaká dokázali přežít zranění, prohlédnete si kosti a kostry dávno vyhynulých zvířat, potřesete si chobotem s mamutem, podíváte se do tábora lovců mamutů - a mnohé další vás čeká, pokud se na výstavu vydáte.

A pokud se vám nechce z tepla vašeho domova, zavítejte na adresu http://www.pohodar.com/reci/lovci/LovciMamutu.php , kde vás čeká fotoreportáž z tého zajímavé výstavy.

 

St 22 Lis 2006

Já jsem trestanec

publikoval Tom v rubrice společnost , vtipy a vtípky 
1 komentář .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Známé je přísloví "Co Čech, to muzikant" a na jeho základě vznikla písnička "Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země". Ale podle nedávných výzkumů jakéhosi statistického úřadu prý platí "Co Čech, to zloděj." Já podobné výzkumy vůbec neuznávám, ale když jsem si tak dneska tu písničku pobrukoval a dostal jsem se k "a to na basu, jak se na ni hraje", napadlo mě, že basa není jen hudební nástroj.

 

Já jsem trestanec a dokola po dvoře chodím.

My jsme trestanci a chodíme tu též.

Já sedím v base.

My sedíme taky.

A to za krádeže.

Jak se vlastně krade? 

 

Tohle švihnu, tohle čmajznu, tady trochu uberu,

Zdefrauduju, zpronevěřím, prostě všechno seberu. 

 

Já jsem trestanec a dokola po dvoře chodím.

My jsme trestanci a chodíme tu též.

Já sedím v base.

My sedíme taky.

Já sedím za vraždu.

Jak se vlastně vraždí? 

 

Toho bacím, toho píchnu, toho kapku zaškrtím,

otrávím, pod vodu stáhnu nebo prostě odstřelím.

 

Út 7 Lis 2006

Hospůdkovská Internetionála

publikoval Tom v rubrice vtipy a vtípky 
[5] krát komentováno .. přidej na linkuj.cz . vybrali.sme.sk . jagg.cz . linkuj.o106

Když jsem si posouval ve stolním kalendáříku červené okénko ze včerejška na dnešek, připadalo mi datum 7. listopadu něčím zajímavé. Pak jsem si vzpomněl, vždyť to je výročí VŘSR. Vzpomínal jsem na to a vzpomněl jsem si i na známý "hit" let budování komunismu - Internacionálu. Narozdíl od jiných oblíbených písní té doby má Internacionála pěknou melodii, ale bohužel pro ni skončila s komunismem na smetišti dějin. Ale takové pěkné melodie by byla škoda… a tak ji tu zkusíme trochu vzkřísit.

Již vzhůru všichni do Hospůdky,
již vzhůru, kdo chce pivo pít.
Teď vyběhneme spolu schůdky
a budeme se dobře mít.
Muflona si všichni objednáme,
a vtipy budeme si číst.
O všem spolu svorně pokecáme
a kdo má hlad, ten bude jíst.

Poslední smutek padá,
pohoda je tu hned.
To všechno hravě zvládá
naše Hospudka.net

Štamgasti, také hosté noví,
Na obsluhu nikdo nečeká.
V pohodlí si všichni tady hoví
S účtem nikdo nespěchá.
Do rána tu spolu budem sedět
Budem jíst a budem pít.
Budeme chtít všechno o všem vědět
Budem číst a budem snít.

Poslední smutek padá,
pohoda je tu hned.
To všechno hravě zvládá
naše Hospudka.net

Melodii si určitě většina z vás pamatuje a kdyby ne - zkuste odkaz http://rychle-sipy.ic.cz/cent/internacionala_cz.mp3

 
1/212» starší příspěvky