přidej článek :: administrace :: webmail :: nápověda :: kalendář


  


Můj kamarád Josef žije v jedné středočeské vesnici v pěkném domku se zahradou, má docela pohlednou manželku a dost čilého souseda. A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl. Jednou, dvakrát a ta jejich avantýra stále pokračuje. Ptáte se, co udělal Josef, když zjistil, že mu choť zanáší?

Vzal na ni sekyru? Zmlátil souseda? Rozvedl se? Samá voda, přátelé. Josef ani nehne brvou, i když si v dotyčné vsi o jeho velikých parozích už štěbetají i ti přísloveční vrabci na střechách. Náš paroháč večer co večer pravidelně navštěvuje hospodu a tam v družném hovoru s kamarády a zcela imunní proti občasným narážkám na své parohy s vyrovnaným úsměvem na tváři dělá svých pravidelných deset kousků. Domů se nikdy Nevrací dříve než před třiadvacátou hodinou, aby svou ženu se sousedem náhodou nepřistihl

v nejlepším.

Nedávno jsem se ho ptal, proč se už dávno nerozvedl? Budu doslovně citovat, co mi řekl. “Proč bych se prosím tě rozváděl? Pro těch deset minut hekání? Takovou hodnou ženu už bych nenašel. Skvěle vaří, v domácnosti nemusím na nic šáhnout a ještě se mi nestalo, že bych neměl čistou košili. V hospodě můžu každý den sedět, jak dlouho chci, a kapesné mám přímo královské. Jak se mi něco podělá na baráku, tak jdu a poprosím souseda

o pomoc. Vždy přiloží ochotně ruku k dílu a za práci nevezme ani korunu.

A když mám jednou za čas chuť tam na to, tak mi stačí jenom kývnout hlavou a manželka je okamžitě v posteli. Kdo z těch ostatních blbců, co si ze mě

u piva dělají prdel, se má tak jako já? Ani jeden!”

A k tomu už nešlo dodat vůbec NIC!




Jste zaměstnancem firemního IT oddělení? Nebo jste uživatel, který se v práci musí potýkat se softwarovou podporou, techniky PC, síťaři a další podobnou verbeží? V obou případech byste měli znát deset zákonů, kterých se správný ajťák drží, jako klíště!

1. Zákon pořádku: “Ajťák” má v kanceláři zásadně bordel. Pořádek je přeci pro blbce a inteligent ovládá chaos. “Ajťák,” který má v kanceláři pořádek, je tedy dle dané logiky buď blbec, nebo “kravaťák”

(viz zákon č. 2), nebo (a to je nejčastější) obojí dohromady.

2. Zákon o hovně na práci: “Ajťáci” se dělí na “šroubováky”

(technická/hardwarová podpora), “programátory” (opravdoví programátoři, nebo též “jen” softwarová podpora), “dráťáky” (síťaři) a “kravaťáky” (management IT oddělení). Každá z těchto skupin považuje sebe sama za nejdůležitější a prohlašuje o těch druhých, že je k ničemu, “má hovno co na práci” a že by se bez nich klidně obešla.

3. Zákon o nicnedělání: Stejně tak ani zaměstnanci ostatních oddělení firmy nechápou práci “ajťáků” a šíří o nich informace, že nic nedělají, jen pořád sedí a čumí do monitoru. Fakt, že mají zálohována svá data, síť je bezvadně nakonfigurovaná, počítače záplatované a všechno chodí, jak má, považují za samozřejmost, nikoli za kvalitně odvedenou práci IT oddělení.

4. Zákon telefonické komunikace: “Ajťák” nikdy nebere telefon po prvním zazvonění!! Vždy je totiž velice vytížen - buď musí nejprve dopít kávu, dočíst článek, dojet poslední okruh závodu v počítačové hře, nebo postřílet všechny nepřátele v daném levelu střílečky. Teprve poté, co jsou tyto důležité činnosti dokončeny, je možné přijmout hovor.

5. Zákon restartu: Při telefonickém rozhovoru “ajťák” vždy jako první krok navrhne restart počítače. Pokud nechcete být “ajťákem” považováni za “ten je nějakej chytrej, woe!”, nikdy nevyslovujte větu “to už jsem zkusil a přesto to nefunguje!”

6. Zákon o čase: “Ajťák” nikdy, ale opravdu n-i-k-d-y nesmí přijít okamžitě po ohlášení závady! Uživatelé by si na tento přístup zvykli a vyžadovali by ho úplně vždy (a po každém), což je samozřejmě špatně!

7. Zákon pohybu: “Ajťák” pokud možno neopouští svou kancelář. Jestliže je k tomu donucen okolnostmi (např. došla voda na kafe), pohybuje se po chodbách rychlou chůzí a snaží se vyhnout všem živým bytostem, včetně psů, koček a akvarijních rybiček. Ví totiž, že si uživatelé po jeho spatření vybaví závady, které do té doby nepovažovali za důležité a tak je ani nehlásili. Klasická věta uživatele směrem k příliš pomalu se pohybujícímu “ajťákovi” začíná: “Když Tě vidím, nefunguje mi….”

8. Zákon zbylých šroubů: Pokud je nutná demontáž počítače, je jisté, že “ajťákovi” po opětovném smontování zbude několik bezprizorních šroubků. Právě tímto poznáte “ajťáka” od běžného uživatele - jen málokterý “ajťák” zašroubuje bočnici skříně na více, než jeden šroubek.

9. Zákon vzájemné blbosti: Setkají-li se dva “ajťáci” nikdy si nezapomenou postěžovat na to, jak jsou jejich uživatelé úplně blbí (případně se vzájemně trumfují nejhoršími případy ze své sbírky).

Jestliže se setkají dva uživatelé, jejich hovor se určitě stočí na to, jak je blbý jejich “ajťák.” Výsledek: blbí jsou asi všichni. Nejvíc samozřejmě “kravaťáci” (viz zákon č. 2).

10. Zákon sklerózy: Zavolat “ajťákovi” s tím, že se chcete připomenout se svým problémem a zeptat se “zda na vás nezapomněl”, je zhruba stejně účelné, jako zeptat se pacientů na patologii, zda ještě nezemřeli.



na_letišti