ahoj mego. k mému článku písni, že je to taková drobná zajímavost k diskuzi a nebo k případnému vyzkoušení toho o čem píši, či přímo návod k tomu, kterak se vlouditi do nejbližší skupiny historického šermu, aniž bychom museli vlastnit drahou zbroj či zbraň

  Vážená redakce Střelecké revue,
předem srdečně zdravím a děkuji za tvorbu tak vynikajícího časopisu, jaký vydáváte a který nemá na našem trhu konkurenci. Odebírám ho už bezmála patnáct let a jste rok od roku lepší a lepší, vím, že nás spokojených čtenářů je hodně a tak jen přidávám svůj hlas k té velké obci milovníků zbraní a militárii, kteří vám fandíme a jsme se Střeleckou revuii navýsost spokojeni.
Rozhodl jsem se vám napsat takový malý dovětek k zajímavým článkům ve kterých píšete o pracích a z nichž druhý vyšel v prvním letošním čísle, tedy o praku spíše. Jako kluk jsem vždy patřil k těm co si své dobrodružné hry s kamarády touto jednoduchou a spolehlivou pomůckou zpestřovali. Dokonce jsem si i tu pověstnou Černou vdovu zakoupil a úspěšně vyzkoušel. A protože se zajímám i o vojenskou historii, zaujal mě před hodně lety u vás v Revui vyšlý článek o středověkých pracích, proslavených snad nejvíce v době husitské a protože rád chodím do přírody,jen sice jako tichý návštěvník, který nehlučí, nedělá nepořádek a neloví žádnou zvěr ani flintou, ani fotoaparátem, jen tiše jdu, vnímám přírodu a její obyvatele, kochám se tou nádherou a snažím se neškodit a tak jednou, než jsem opět vyrazil na svoji oblíbenou ,,šoulačku" rozhodl jsem se vyzkoušet někde ve volném terénu ten středověký prak. Je to velmi nenápadná věcička, která se schová i do malé kapsy a já jsem se nechtěl příliž zdržovat nějakou nákladnou výrobou z nejistým výsledkem a proto jsem podle obrázku v revui jen ustřihl místo kožených řemínků, které jsem neměl, dva kusy sysálového provázku z umělého lýka dlouhé stodvacet centimetrů, pouzdro na vrhaný předmět jsem v rychlosti vystřihl ze staré kožené svářečské rukavice, udělal dírky, uvázal provázky, na kterých jsem v pravidelných odstupech udělal uzlíky, aby se provázek nerozplétal a na koncích obou provázků udělal malá očka na prsty, přičemž očko na ukazováček musí být volné. Je to vlastně spoušt tohoto praku. Strčil jsem celé to nedokonalé dílo do kapsy, červenaje se při představě výrazu ve tvářích pečlivých výrobců replik historických zbraní a vyrazil do terénu.
Když jsem dorazil do volného prostoru, kde nehrozil něčí úraz, zahájil jsem zkušební ,,střelbu" nebo snad ,,vržbu" a byl jsem nemálo překvapen výkoností a razancí této primitivní zbraně! Postup je následující- najdete si v okolí na zemi nějaký vhodný kámen, nejlepší jsou křemeny velikosti slepičího vejce, kámen uložíte do pouzdra a očka na koncích provázků si navléknete jeden na prostředník, ten stabilní a druhý na ukazovák, to je ,,spoušt" … nyní roztočíte kámen celou paží, čím rychleji, tím větší razance.. točíme kamenem tak , že ve spodní úvrati vytáčení směřuje kámen ze spodu nahoru ve směru kterým chceme provést výmet, obráceně letí kámen do země, a když tedy jsme dosáhli dostatečné kinetické energie, uvolníme prudce ukazováček ve směru do kterého se zamýšlíme trefit a kámen vyletí takovou silou, že jste až překvapeni… kdybyste jím zasáhli někoho do třiceti metrů… nechtěl bych tedy být v jeho kůži… dostat, jak se říká do hlavy, by bylo snad asi smrtelné… ve středověku to musela být v rukou zkušeného borce velmi nebezpečná zbraň, nakonec sám biblický David, slavil s touto jednoduchou primitivní zbraní velký, v pravdě historický úspěch. Asi tak po hodince ,, cvičení" dosáhl jsem docela pozoruhodných výsledků a trefoval předněty velikosti pistolového terče na zhruba i stejnou vzdálenost těch pětadvacet metrů, neříkám, že každý… trefoval jsem víceméně náhodně, nechtěl jsem také tento prak k ničemu zneužívat, ale kdyby si člověk pečlivě vyhledal vhodné kameny, vhonou munici, v tom se tento prak nikterak neliší od ostatních zbraní nějakou silou vrhajících předměty, což jsou vlastně i zbraně střelné, tak po pár hodinách pečlivého tréningu bych se mohl vypravit za samým Žižkou a požádat o přijetí do mančaftu.. možná bych to měl navrhnout na ministerstvu obrany…teď když šetří stát každou korunu, víte jakých úspor by se dosáhlo? ale budu raději mlčet, neboť nějaký upjatý poslanec, pacifista, by se toho mohl chytit a navrhnout zákaz vlastnictví střelných zbraní, když vlastně každému k obraně poslouží tato jednoduchá zbraň… a také to pěkně cvičí ruku, ale to je jiná kapitola a tak ještě jednou děkuji a když by bylo někdy v revui místo rád si o dalších středověkých zbraních něco přečtu, zejména by mě zajímali zkušenosti některé skupiny historického šermu, nebo historické vyprávění přímých účastníků těch bitev, dochovali-li se v archivech nějaké. Přeji mnoho úspěchů v novém roce, hodně štěstí a zdraví a ať žije Střelecká revue!!

Zdraví Jaroslav Podzimek.